1. Co máte na české kultuře nejraději? S čím si ji spojujete?

Spojuji si ji s něčím radostným a světlým.

2. Jaký je váš oblíbený český film nebo kniha?

Všechny si v této chvíli nedokážu vybavit, ale mám několik českých knih, které mám obzvlášť v oblibě. Patří k nim například Smrt krásných srnců od Oty Pavla. Byl podle ní natočen i film, ale bohužel je dost nepovedený. Kniha je vynikající.

Pokud jde o filmy, tak je to Ve stínu Davida Ondříčka, na jehož natáčení jsem se podílel jako kameraman (smích). Ale teď vážně – chtěl bych zde zmínit snímek Jana Němce z roku 1964 s názvem Démanty noci. Podle mého názoru je to jeden z nejlepších filmů, které v dějinách kinematografie kdy vznikly.

3. Jaký máte kontakt s Čechy? Vzpomínáte si, jak to začalo?

Začátky mých styků s Čechy spadají do doby mého dětství, protože prarodiče z otcovy strany bydleli v Jasnowicích u Istebné v Beskydech. Je to vesnička, která leží u hranic s bývalým Československem. Hranice procházely hned za domem mého dědečka a byly tenkrát přísně střežené – člověk nejenže je nemohl překročit, ale dokonce se k nim ani přibližovat. Probíhaly tokem řeky, takže území na protějším břehu pro nás zůstávalo tajemným prostorem. Umožňovalo nám to vymýšlet si různé exotické teorie.

To byly začátky – později jsem nabyl další zkušenosti. Řada z nich byly projekty z oblasti mé profese – spolupráce na různých českých filmech jako například Ve stínu nebo Já, Olga Hepnarová. Na spolupráci s Čechy vzpomínám skvěle, zpravidla jsou to velcí profesionálové, organizačně zdatní, mají řád, trochu jako Němci. Zároveň však si dokážou zachovat ve všem nadhled, mají smysl pro humor. To všechno způsobuje, že je spolupráce s nimi velice příjemná. Při natáčení filmu u nich navíc nevládnou feudální poměry, jako je to typické pro Polsko – ovšem u nás je to patrně dědictví obecnější feudální mentality Poláků.

Pokud jde o každodenní styky, tak já v současné době žiju blízko českých hranic – v Kladské kotlině. Rád jezdím do městečka Králíky, mají tam moc dobrý chleba. Vždy když jedu do Králík, na chvilku se osvobodím od současné polské patologické atmosféry, očistím se. Mám pocit, že se na chvíli vracím do Evropy.

4. Máte nějakou oblíbenou vzpomínku z Těšína?

Je jich mnoho, není snadné si teď vybavit jednu konkrétní… Nicméně Těšín ve mně vyvolává veskrze pozitivní asociace.

Dotazník Kina na hranici je cyklus krátkých rozhovorů, v nichž klademe otázky osobnostem ze světa kultury na obou stranách česko-polské hranice. Poláků se ptáme na českou kulturu, Čechů naopak na kulturu polskou. Každý z našich hostů dostává tytéž otázky.

[Přeložil Martin Veselka]
[Fotografie: Adam Sikora. Zdroj: Kino na Granicy]